Embryologie

Laboratorní část mimotělního oplodnění začíná předáním folikulární tekutiny s oocyty z operačního sálu a končí přenosem embryí do dělohy pacientky. Veškeré procesy s tím spojené se odehrávají v embryologické laboratoři. Po převzetí punktátu z operačního sálu do embryologické laboratoře jsou postupně vyhledávána všechna vajíčka, která byla získána punkcí. Vajíčka jsou pomocí drobných jehel očištěna a přenesena do živného roztoku v kultivační misce pečlivě označené jménem pacientky.

Miska je pak uložena do kultivačních boxů, kde jsou udržovány optimální podmínky pro oplození vajíček a vývoj embryí. V rozmezí 2-6 hodin po zisku vajíček jsou k vajíčkům přimíchány spermie partnera pacientky. Tím je umožněn kontakt vajíčka a spermie a může dojít k oplození.

Zda vajíčka opravdu byla oplozena a zda oplození proběhlo v pořádku, je zkontrolováno 24 hodin po odběru vajíček.







Výsledek je zaprotokolován, živný roztok je vyměněn za čerstvý a kultivace pokračuje dál. Dva dny po odběru vajíček jsou transferována první embrya.

Mají 2-4 buňky a jsou to první embrya, která mohou být přenesena do dělohy. Zpravidla se transferují 2-3-embrya. Je-li během IVF cyklu získáno embryí více, další embrya jsou zamrazena a lze je použít pro transfer v pozdější době.

Zamražování (kryokonzervace)

Pro zamražení (kryokonzervaci) jsou určena ta embrya, která jsou dobré kvality a jejich vývoj není zastaven. Jen taková embrya mají dispozici dát vznik těhotenství po jejich rozmrazení a transferu do dělohy. Před zamrazením jsou embrya vystavena účinkům látek, které zabrání jejich poškození v průběhu kryokonzervace. Embrya jsou po skupinkách (obvykle 2-4 embrya) uložena do speciálních slámek. Teplota je díky programovatelnému zařízení pomalu snížena až na –140 °C a embrya jsou uchovávána v kontejnerech naplněných tekutým dusíkem. Při rozmražení je slámka s embryi zahřáta na pokojovou teplotu,







kryokonzervační látky jsou odstraněny a embrya uložena do kultivačních boxů, aby byla ověřena jejich schopnost dalšího vývoje ještě před vlastním transferem. Kromě embryí lze snadno zamražovat i mužské pohlavní buňky (spermie) a v poslední době i neoplozená vajíčka.

Prodloužená kultivace

Při tzv. prodloužené kultivaci jsou embrya kultivována ve speciálních živných roztocích umožňujících jejich růst do vyšších embryonálních stadií. Během této kultivace jsou embryím dodávány živiny charakteristické a potřebné pro jednotlivá vývojová stadia. Díky této dlouhodobé kultivaci jsou vyloučena embrya, která se přestanou vyvíjet a nejsou tedy schopná dát vznik těhotenství. Je možné lépe určit nejkvalitnější embrya a optimalizovat den transferu a tím zvýšit šanci na úspěch celé léčby. V některých případech (zejména při opakovaném neúspěchu v předchozích cyklech IVF a u starších pacientek) je kultivace embryí směřována k transferu blastocyst. Blastocysta je nejvyšší embryonální stádium, které lze získat v podmínkách mimo tělo pacientky.









Embrya ve stádiu blastocysty by měla být maximálně připravena na implantaci ve sliznici děložní. Ne všechna embrya jsou však schopna dosáhnout tohoto stadia a proto při použití této metodiky nemusí být i přes vyšší počet získaných embryí žádná embrya zamražena a dokonce nemusí být proveden ani vlastní transfer. To v tom případě, že žádné z embryí nedosáhne tohoto stadia.

ICSI

Jestliže je pár léčen pro andrologickou příčinu sterility (nízký počet spermií přítomných v ejakulátu, problémy pohyblivosti spermií nebo jejich morfologie) či pro důvody imunologické a tzv. nevyjasněné (idiopatické) a došlo-li v předchozím cyklu k selhání fertilizace, je pro oplození vajíček použita mikromanipulační technika ICSI (intracytoplazmatická injekce spermie). Pro oplození vajíčka je do velmi malé skleněné pipety nasáta jedna spermie, která je pomocí této pipety vpravena přímo do vajíčka.
Tím je suplován vstup spermie do vajíčka jako při spontánním oplození. Vajíčko je touto spermií (ve většině případů) oplozeno a problémy spojené s oplozením jsou překonány. Získaná embrya jsou po ukončení kultivace připravena buď na transfer nebo ke kryokonzervaci.

PICSI

Tato mikromanipulační metoda umožňuje vybrat v laboratorních podmínkách zralou spermii. Využívá se při ní Petriho miska speciálně ošetřená vrstvou hyaluronanu. Tato látka je důležitou součástí mezibuněčné hmoty obalů vajíčka a právě vazba spermie na hyaluronan má pro oplození zásadní význam. Tento test tak umožňuje vybrat embryologovi nejvhodnější spermii a oplodnit jí pomocí intracytoplasmatické injekce vajíčko.
Při klasické metodě ICSI jsou spermie pro injekci selektovány vizuálně jen na základě jejich morfologie a hybnosti. Tento způsob neodráží integritu genomu spermie a její schopnost přispět tak co nejlépe k tvorbě zygoty. Miska PICSI poskytuje možnost selekce zralých spermií na základě jejich schopnosti vázat se k hyaluronanovému hydrogelu. PICSI tak imituje přirozenou vazbu zralé spermie ke cumulus oophorus, důležitému selektivnímu kroku při přirozeném oplodnění.

Asistovaný hatching

Asistovaný hatching je další mikromanipulační technikou používanou v embryologické laboratoři. Velmi jemnou a ostrou jehlou je před transferem rozříznut obal embrya, jehož pevnost by mohla zabránit embryu v implantaci. Tato technika zvyšuje šanci na vznik těhotenství, nemůže však těhotenství zaručit. Tuto techniku je výhodné použít zejména při opakování IVF cyklu. Je však nevhodná pro embrya po rozmražení.

PrimoVision - nové možnosti hodnocení kvality embryí !

Primovision umožňuje kontinuální monitorování vývoje embryí přímo v inkubátoru. Spojením těchto obrazů vznikne video znázorňující dělení buněk embryí. Analýzou těchto obrazů můžeme posoudit pravidelnost dělení a tak pro přenos do dělohy vybrat embrya s nejvyšší nadějí na úspěšnou implantaci a další vývoj až do porodu. Ne všechna oplozená vajíčka mají tuto perspektivu. I při umělém oplodnění a kultivaci embryí v laboratoři probíhá přírodní výběr. To znamená, že embrya, která mají závažné poruchy v genetické informaci, se přestávají vyvíjet již v prvních dnech po oplození – pouze asi polovina oplozených vajíček se normálně vyvíjí a pátý den po oplození dosáhne vývojového stádia blastocysty. Ale i mezi těmito embryi se vyskytují blastocysty s odchylkami v genetické informaci, která se projeví později, zánikem počínajícího těhotenství. Tato embrya pomůže odhalit systém Primovision: pokud první a druhé dělení buněk neproběhne pravidelně, nemůže být genetická informace rozdělena správně a taková embrya se dříve nebo později přestanou vyvíjet. Při běžné kontrole embryí 1x denně mohou nepravidelnosti ve vývoji uniknout a častější kontroly nejsou pro embrya vhodné, protože by musela opouštět inkubátor do podmínek méně vhodných pro jejich vývoj. Dle dostupných informací se při použití systému Primovision zvyšuje úspěšnost IVF až o 20%.

Zde je k nahlednutí vysledná zpráva v PDF
 

Preimplantační genetická diagnostika

Spojením dvou oborů – genetiky a embryologie – a rozvojem technik a znalostí obou oborů vznikla preimplantační genetická diagnostika (PGD). PGD umožňuje sledovat genetické chyby (vrozené či získané) u jednotlivých embryí, vyčlenit embrya zdravá a transferem těchto zdravých embryí docílit vzniku těhotenství bez rizika jeho přerušení z důvodu poškození plodu. Pro genetickou analýzu jsou z každého embrya v osmibuněčném stadiu odebrány 1 – 2 buňky pro vyšetření v genetické laboratoři. Pouze embrya s normální genetickou výbavou jsou vhodná pro přenos do dělohy. U nich je provedena analýza, na jejímž základě je určen další osud embrya. Ztráta buněk neovlivňuje další vývoj embrya.






Tímto způsobem lze hledat poruchy některých genů, které se většinou dědí z generace na generaci. Je to však omezeno pouze na některé choroby a na posouzení jednotlivých případů. Daleko větší a spolehlivější využití této metody je pro kontrolu celých chromozomů u nichž dochází nejčastěji k početním chybám (tj. buď chybí nebo přebývají) a tím jsou způsobeny problémy spojené s otěhotněním nebo potrácením.




Všechny uvedené techniky lze kombinovat a cílem je získat kvalitní embrya pro transfer či event. kryokonzervaci.